Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpráva jednatele za rok 2013

VČS 2014 příspěvek jednatele

Vážení přátelé,

dovolte mi, abych alespoň několika slovy zhodnotil naši činnost za uplynulé období. V první řadě bych chtěl poděkovat  za práci minulému výboru, na jehož práci jsme navázali a převzali to, co bylo v minulosti  nepochybně dobré a úspěšné.  Členské schůze v průběhu roku se konaly podle potřeby. Na základě rozhodnutí členské základny byla na UOK podána žádost o změnu názvu klubu. Této žádosti bylo vyhověno a klub je tak uveden v seznamu klubů na stránkách UOK pod novým názvem Klub chovatelů rousné zakrslé slepice. Ani v loňském roce jsme nezměnili zavedený systém dvou specializovaných klubových výstav v Hradci nad Moravicí a ve Studénce. Zde díky dlouholeté spolupráci ze základními organizacemi Hradec a Studénka, ale taky díky tomu, že jsou to dvě s domovských organizací našich členů, máme při konání výstav zelenou.

    Myslím si, že expozice našich členů se na těchto výstavách nedaly přehlédnout ať už se to týká počtu, ale také kvality vystavovaných zvířat, kterou předpokládám podrobněji rozebere předseda klubu. Nepochybnou  výhodou našich výstav je, že při příležitosti jejich konání zde  můžeme uskutečnit burzu, při které si můžeme námi chovaná zvířata mezi sebou vyměnit, nebo také prodat zájemcům z řad členů, či nečlenů ČSCH. Musím říci, že v průběhu celého roku jsem byl kontaktován ponejvíce e mailovou poštou, ale také telefonicky řadou zájemců, nebo chovatelů z celé České republiky. Dotazují se přímo na rousné, nebo na tzv. liliputky. To znamená, že je zajímají jakékoliv malé plemena slepic, které si pod tímto názvem představují antverpskými vousáči začínaje a barneveldkami konče.Opomenout nemohu ani sebritky.

     Těm všem se snažíme pokud to je možné pomoci a nedělíme je na černé a bílé. Chovatelé, kteří se ozývají , poptávají se buď na chovatele ve svém okolí, mají zájem o vajíčka, či přímo dospělé slepičky. Jsou mezi nimi  takoví kteří jsou ochotni přijet, ale více je těch, kteří mají představu o tom, že jim vajíčka, nebo slepičky dovezeme. Je to jasné, že ne každý je ochoten investovat větší, nebo značné finanční prostředky jak je tomu běžné u řady z nás zapálených chovatelů. Bohužel chov rousné a zakrslé drůbeže  je doslova rozstřílen po celé republice a pokud chovatel není členem klubu, nebo ho osobně neznáme, nemůžeme mu pomoci . Díky  komunikaci, která probíhá mezi námi a chovateli, kteří se nám ozývají podala přihlášku do klubu nová členka a věřím, že další budou následovat.

      Abychom udrželi životaschopnost našeho klubu, potřebujeme rozšiřovat kvalitní členskou základnu. Aby se k nám dostali noví, kvalitní chovatelé, musí se k nim dostat informace. Po dlouhých letech se v časopise Chovatel objevil článek o chovu rousné zakrslé slepice a odezvy na něj lze hodnotit jako pozitivní. Kdyby se kdokoliv z vás členů chtěl projevit a publikovat své myšlenky o chovu zakrslé a zdrobnělé drůbeže, určitě to bude vítáno a vaše myšlenky můžeme publikovat ať už to na klubových internetových stránkách, nebo doporučit k publikování v časopise Chovatel. Na závěr roku jsme absolvovali ve složení předseda klubu, já a tlumočník Mgr. Máj Petr cestu na německou klubovou výstavu do Weidhaussu. Vystaveno bylo necelých 800 slepiček. Výstava byla vkusně připravena v areálu místního chovatelského spolku. Vystavovatelé z celého Německa ponejvíce diskutovali v místní restauraci, která je k takovýmto chovatelským akcím k dispozici. Výstavou nás provedl předseda německého klubu a vysvětlil nám, jak se na šlechtění rousné zakrslé dívají oni. Tento pohled byl vidět a byl zřejmý i průměrně vyspělému chovateli na první pohled. To na co se zaměřují nejvíce je plemenný typ. Proto také 3% z vystavených slepiček obdržela hodnocení 97 bodů. Výluková zvířata na první pohled nebyla vidět vůbec.  Je to dáno jiným přístupem k posuzování, než u nás, kde běžně vidíme, že zvířata se posuzovateli přinesou, ten samozřejmě hledá vady, takže je probere po hřebenech, po peří, barvě lesku. No a protože se většinou něco najde hodnocení 92 je na světě. Věřím, že díky perspektivní spolupráci s posuzovateli zejména okresu Opava, se kterými můžeme celoročně kvalitně spolupracovat a kteří se již stali tzv. klubovými posuzovateli, nebo se jimi v dohledné době stanou se můžeme lépe zaměřovat na ten správný směr šlechtění, ve kterém bychom rádi chtěli pokračovat. Cesta do Německa byla zaměřena i na získávání chovného genetického materiálu pro osvěžení našich chovů. Německá strana byla natolik vstřícná, že některá zvířata pro nás  byla již předem připravena a na výběru dalších, na ocenění jejich předností a nedostatků jsme se podíleli s německými chovateli. Domů jsme si vezli 18 zvířat pro členy, ale také nečlena klubu. Myslím, ale, že to tak bylo naposledy. Pokud se pojede na německou klubovou výstavu a ono se v příštích letech určitě pojede, budeme přivážet chovná zvířata jen členům klubu a to ještě takovým, kteří se zvířaty pracují a zalouží si to. Jinak naše snaha zjednodušeně řečeno se  mine účinkem a my potřebujeme podpořit především aktivní členy! Do České republiky jsme si dovezli pozvání na výstavu do Duryňska, kde si myslíme, že by bylo možné naše zvířata vystavit v rámci konání německé speciálky a hledat tak srovnání se silnou  konkurencí jak na tom jsme. Za další krůček směrem kupředu vidím, že se nám podařilo aktualizovat seznam členů i podle jejich členství v ZO ČSCH. Hlavně nám však přibylo několik nových kontaktních e emailových adres našich chovatelů. To má velký význam v tom, alby se informace dostávaly do světa co nejrychleji, ale také proto, aby se ušetřilo na poplatcích za poštu. Je jaksi samozřejmé, že všichni z nás pracují zdarma i za cenu svých vlastních výdajů, že nikdo nepočítá svůj čas, ani telefonické poplatky. Bylo tomu tak dříve, je tomu tak nyní a bude i v budoucnu, neboť to všichni děláme z lásky k našemu společnému zájmu.

     V letošním roce jsme zkusili soutěž o nejlepšího chovatele klubu podle nových, členy odsouhlasených pravidel, kde důraz se klade na kvalitní zvířata dosahující 93 a více bodů, ale také na kloubovou, specializovanou a celostátní výstavu. Právě zvířata oceněna z těchto prestižních výstav získávají v soutěži co nejvíce bodů. Po zkušenostech z roku 2014 se můžeme k hodnocení soutěže vrátit a na základě získaných poznatků pravidla nechat tak, nebo je vylepšit. Řada z nás vystavovala v průběhu roku 2013 intenzivně a i tato skutečnost by se měla promítnout do celoroční soutěže.

Ti, kteří vystavovali méně, nebo vůbec, tak ty bych chtěl poprosit, aby v letošním roce v odchovech, které tolik očekáváme nic nezanedbali a bylo nás všude co nejvíce vidět. Všem členům našeho klubu přeji co nejúspěšnější chovatelskou sezonu 2014.

 

 

Ing. Gerhard Stein